Karlův most 2010

Obrazová výstava Karlův most 2010, zaměřená na historii a současnost (a v jistém slova smyslu i budoucnost) mostu, vychází z jednoduchého konceptu. Ten je založen na porovnání různých pohledů na jednu stavbu, různých způsobů jejího nazírání a konfrontaci různý dobových podkladů. Tato „hra“ nám přiblíží pozoruhodnou stavbu lépe, než suchý výčet faktů, soupis rozměrů nebo architektonických článků a sochařských děl. Všimněme si dobových svědectví, porovnejme, jak most vidí různí odborníci, lidé v různých dobách i v odlišných situacích. Nazvěme to třeba Karlův most desetkrát jinak.

Pohled 1 – Technik aneb Most v číslech

délka: 517,76 metrů šířka: 9,4 až 9,5 metrů počet oblouků: 16 rozpětí oblouků: od 16,62 metrů po 23,38 metrů výška vozovky nad hladinou řeky:13 metrů počet soch na mostě: 30 a Bruncvík
(Zdroj: Fischer J. a O.: Pražské mosty)

Pohled 2 – Sochař

„ Most? Kentaur s gotickým tělem a barokní hlavou!“
Francouzský sochař A. Bourdelle v roce 1902

Pohled 3 – Úředník

Karlův most je chráněn především jako nemovitá kulturní památka zapsaná pod číslem rejstříku 11730/ 1 – 15. Usnesením vlády ČSR č. 251/62 ze dne 30. 3. 1962 byl Karlův most prohlášen za národní kulturní památku. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, byl most nařízením vlády č. 147/1999 Sb. o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky opět prohlášen jako národní kulturní památka definovaná podle zmíněného nařízení takto : Název: Karlův most se sochařskou výzdobou Popis: Karlův most se sochařskou výzdobou, dvěma malostranskými mosteckými věžemi včetně brány a staroměstskou mosteckou věží na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků. Obec: hlavní město Praha Městská část: Praha 1 Katastrální území: Staré Město Pozemky, parcelní čísla: 147 (část), 148, 149, 150, 151, 152,153,1110) část), 1152 (část) Katastrální území: Malá Strana Pozemky, parcelní čísla: 178, 231, 233, 235, 236, 237, 742/1 (část ), 746, 747, 748, 749, 750, 751, 1035 (část), 1039/1 (část), 1042(část), 1080 (část), 1081 (část).

Pohled 4 – C. K. konservátor

Karlův most, pnoucí se přes Vltavu a spojující Staré Město s Malou Stranou, svojí znamenitou sochařskou výzdobou jest bez odporu z největších stavitelských a nejkrásnějších uměleckých památek král. hlav. města Prahy a pokládá se i od autorit světových za dílo, jakémuž sotva v Evropě rovného lze najíti. Jeho umělecko - sochařská výzdoba doplňuje harmonicky překrásný malebný pohled, jevící se odtud na amfitheatrální seskupení panoramatu Malé strany a Hradčan. Již ta zvláštnost činí Karlův most zajímavým, že na obou jeho koncích postaveny jsou věže s branami, které mívaly jindy i padací mříže. Bylť most na obranu zřízen a tvořil část samostatného opevnění Starého města pražského. Stavební archivář Královského hlavního města Prahy a C. K. konservátor Jan Herain v roce 1908

Pohled 5 – Lombardský humanista, přítel Petrarcův a Boccaciův, italský vyslanec u krále Václava IV.

O tomto městě jsem hned na první pohled usoudil, že je hodno všeliké pozornosti. ... Jsou zde zloději nadmíru mistrní: kteřížto, péče-li bdělé nepřiložíš, opánky s nohou ti uzmou. Když na trh či do chrámu přijdeš, připomeň si slova Catonova: Statek svůj ostříhej; jinak měšec těžký mnohdy prázdný domů poneseš. Město toto téměř vzhled města Romulova jeví: tak totiž pahorky a dolinami rozděleno jest; místo Tiberu řeka Multava uprostřed město protíná: přes kterou Karel Čtvrtý, otec Václava našeho, most přeslavný zbudovati dal. Uberto Decembrio, roku 1399

Pohled 6 – Svědectví neznámého

Cestou na Malou stranu, asi v poslední třetině, po pravé straně narazíte na sochu svatého Jana Nepomuckého. Na jejím podstavci je reliéf zobrazující jeho mučení - svrhnutí do řeky. Pověst říká, že tomu, kdo si na tento výjev sáhne, budou splněna jeho přání. Mosazná ploška reliéfu nádherně vyleštěná od rukou statisíců návštěvníků dokazuje, že tuto šanci nepromarní nikdo. Pravé místo svržení Nepomuckého do Vltavy je jinde. Asi 30 metrů nazpět ke Starému městu je v kamenném zábradlí dvojramenný kříž, který prý označuje pravé místo spojené se smrtí sv. Jana Nepomuckého. Zde je tedy možnost získat světcovu přímluvu a navíc také možnost propojení s magickými silami Karlova mostu. Postup je následující - nejprve musíte levou ruku položit na mosazný kříž, poté se ukazováčkem pravé ruky dotknou mosazného kolečka o průměru asi 1,5 cm na stěně vpravo a závěrem je nutno šlápnout pravou nohou na menší mosazný váleček, který se nachází vpravo na zemi. A takto, spojen se všemi atributy, už jen člověk nechá proudit staletou magickou sílu Karlova mostu do vědomí i nevědomí. Všechny tři uvedené atributy existují dodnes, zajímavé však je, že jsem zatím na mostě nepotkal jediného průvodce, který by o tomto magickém místě věděl.

Pohled 7 – Kunsthistorik

Páteř Prahy, spojující hrad s městem, ve středověku jediný pevný přechod přes Vltavu, dělící českou zemi ve dvě téměř stejné části, jasné určení cest obchodu i válečných výprav, směřujících ze západu Evropy na východ. Dnes nejmilejší procházka Pražanů i zahraničních turistů, ukazující nejkrásnější panorama Hradčan nad Malou Stranou i sta věží Starého a Nového Města. Dějiště bojů i korunovačních královských jízd, pompézní reprezentace i žebroty chudáků nad mrtvolami, jež nebylo zač pohřbít. Přízračné místo výstavy hlav českých pánů, sťatých po bitvě na Bílé hoře, i každoročních oslav sv. Jana Nepomuckého, při nichž tisíce světel z lodiček jiskřilo hvězdami na vlnách řeky. Ohnisko vzniku pohádek, legend i pověstí. Dostaveníčko milenců, usazených na podstavcích barokních sousoší a chráněných krom světců i vousatými bardy s kytarami. Thetrum šprýmů. údivu i dramat. Kde lze spatřit kolenaté Švédy, tančící v zoufale komické travesti pas-de-quatre z Čajovského Labutího jezera na počest labuti, volně procházející mostem?
Ivo Kořán, předmluva, 1991

Pohled 8 – Výňatky z archivu

9. 7. 1357, v 5.31 hodin - byl položen základní kámen nového kamenného mostu přes Vltavu.
1367 - První zkouška při povodni: spadl jeden pilíř rozestavěného díla a zhroutil se prozatímní dřevěný most.
1383 - Václav IV. stanovil první poplatky za užívání mostu, který je asi zhruba dokončen.
1409 - Po mostě opouští Prahu na tři tisíce německých univerzitních profesorů a studentů, kteří protestují proti přijetí tzv. Dekretu kutnohorského.
1419 - Pražská chudina vytlouká kostely a po mostě žene mnichy.
1432 - Velká voda rozbila pět pilířů a most se rozdělil na tři díly. První zmínka o Bradáčovi, snad plastice znázorňující stavitele románského Juditina mostu. Busta byla posléze zavěšena na Karlův most a určovala výšku hladiny vody.
1448 - Ustaven Úřad mostu pražského, který vybírá mýtné a clo.
1496 - Most v části, kde stála jediná skulptura - boží muka, poboří těžký koňský povoz.
1527 - Na most vjíždí císař Ferdinand I. Habsburský, aby se dal na Hradčanech korunovat za krále českého.
1620 - Prahu opouští 9. listopadu ráno „zimní král“ Fridrich Falcký. Prchá po mostě, o hodinu později vjíždí na Hradčany Ferdinand II. a chápe se moci v zemi.
1621 - Na Staroměstském náměstí bylo 21. června popraveno 27 českých pánů. Dvanáct uťatých hlav rozvěsil kat po mosteckých věžích, sňaty byly až za deset let.
1648 - Švédské vojsko tři měsíce dobývá Prahu, zvláště krvavé jsou boje o most.
1683 - Po opravě poničených věží se začínají na mostě objevovat sochy. První je Jan Nepomucký na prvním mostním pilíři.
1688 - Byl zrušen koš, ve kterém se lázní ve studené vodě trestali nepoctiví pekaři. Protože jich v Praze neubylo, konšelé po pěti letech koš zase zavěsili nedaleko Staroměstské věže.
1744 - Na mostě se utkalo pruské vojsko císaře Friedricha s husary a rozlícenými Pražany.
1784 - Přestalo se vybírat clo, byl zrušen mostecký úřad a při velké povodni se propadly dva pilíře a vojenská strážnice zmizela ve vodě. Utopili se čtyři vojáci.
1812 -Na Vltavě se v červnu koná slavnost na počest Marie-Louisy, rakouské manželky Napoleona. O rok později tudy projíždějí evropští vládci, aby se dohodli na přípravě bitvy u Lipska. Tam je Napoleon konečně poražen.
1848 - Na mostě vyrostly barikády, v červnu však revoluci ukončí generál Windischgrätz, když bombarduje Prahu.
1890 - Divoká voda podemlela 4. září tři pilíře, utržené vory strhly dva oblouky mostu. Jeho střední část je znovu postavena, z doby Karlovy však už nezůstalo téměř nic.
1905 - Zřízena elektrická dráha po Karlově mostě.
1945 - Němci chtějí podminovat všechny mosty, včetně Karlova. Naštěstí se v jeho konstrukci najdou dutiny, které by mohly sloužit i k umístění náloží. A tak není most poškozen žádnými úpravami.
J. Cirkl: Královský most, 1991

Pohled 9 – Astronom

„Pro ráno 9. července 1357 (den založení mostu) vypadá horoskop podle některých druhů výpočtů takto: Především nastává konjunkce Saturna (největšího zla) na 24,1° (tím se myslí ekliptikální délka) a Raka se Sluncem (největším dobrem) na 24,3°. Zlo je vykompenzováno nejvyšším trumfem, a proto jde o nesmírně příznivý horoskop. Dalším důležitým prvkem každého horoskopu je první dóm (domus) čili ascendent. Je to ta část oblohy, která je ještě pod horizontem a bude vycházet. Ascendent je ze všech dómů nedůležitější. Tenkrát v něm bylo souhvězdí Lva, heraldický symbol Čech a českého krále. Toto souhvězdí také astrologicky ovládá Prahu a Čechy (ale rovněž například Benátky).
Zdík Šíma, 2007, kniha Karlův most

Pohled 10 - Básník

Čas, řeka, mládí a co ještě?
Snad vůně májového deště
a smích ve větru lehkonohém.
Po mostě šel jsem, srdce bráně,
dát sbohem musil v jedné bráně
a v druhé musil dáti sbohem.
Karlův most


Jaroslav Seifert